Náš milý zvukař si pro mě vymyslel nelehký úkol. Totiž napsat něco o sobě. Nejen že jsem to nikdy nezkoušela, ale zdá se mi, že můj život je zcela obyčejný a nezajímavý. Pro náhodné čtenáře. Ale přece jen, co kdyby něco bylo i na těch zcela všedních věcech. A navíc - náš milý zvukař by mi to stejně neodpustil. (naprosto přesné - pozn. zvukaře) Tak to zkusím.
V této chvíli sedím sice u počítače, ale moji pozornost rozptyluje moje roční dcerka Adélka a její nejlepší chůvička, sestřička Kristýnka. Ta je sice už sedmiletá, ale na hlídání takového malého zvídavého tvorečka je i ona někdy krátká. A také ne vždy má na ni čas. Má také spoustu zálib, hlavně vystřihování a slepování, panenky a všelijaké divadelní výstupy a také nějaké to učení a hraní na housličky. Tak se nám někdy stane, že se Adélka hlídá sama a to pak objevím například vymotaný toaletní papír či rozsypaný koš s odpadky a tak podobně. Pokračovat asi nemusím, jelikož to mnozí znáte dobře sami. Jsem tedy v současnosti onou šťastnou maminkou na mateřské dovolené, snažím se skloubit všechno to starání o děti a domácnost se svými zálibami, jako je šití, pletení, čtení knih, muzika a zdobení interiéru rozmanitými větvičkami. Někdy zjišťuji, že se to zkrátka skloubit nedá a něco musí mít přednost. Spíše tedy někdo...A doufám, že to je tak dobré.
Když už tak přemítám o koníčcích, asi se zdržím u té muziky, jelikož jsem přece jen na sobě objevila něco méně běžného. A to skutečnost, že hraji na hoboj. Ne, že by hobojistů bylo u nás v republice tak málo, ale houslistů je asi o krapítek víc. A ono se to kolem toho hoboje v mém životě tak nějak všechno zajímavě motá. Hoboj jsem poprvé vzala do ruky v deseti letech, a to proto, že se líbil mému tatínkovi a na oné LŠU se náhodou nacházel i pan učitel. Od té doby jsem s ním sváděla větší či menší boje a občas i chvíle přátelství (asi s hobojem - pozn. red.).
Hoboj zkrátka ovlivnil v mém životě co se dalo. Kvůli němu jsem nešla na gymnázium a nestala se meteoroložkou, ale na konzervatoř, a je ze mě učitelka hudby. Možná, že způsobil i mé manželství s Josefem, protože si mě všimnul na jedné akci právě kvůli němu. A pozval mě na natáčení kazety "Na prahu života ". A tím zavinil hoboj i mé další působení ve skupině Učedníci. Takže ten nástroj v mém životě má asi vyjímečné místo a určitě se v něm neocitl jen tak pro nic za nic .Tomu věřím.Nechcete také zkusit hrát na hoboj? Třeba vám taky trochu zamotá se životem.;-))
