Učedníci

O náboženství bylo napsáno z hlediska teorie o náhodném vzniku světa již mnoho. Méně však z hlediska člověka, který věří teorii o stvoření života inteligentní bytostí. Každý člověk má právo na svůj názor a na informace a preferování teorií jedné před druhou tak trochu zavání ideologií. Kdybych měl spoléhat jen na to, co bylo o náboženství napsáno z rychlíku a nebo co o něm hlásají lidé nezúčastnění, asi bych neměl dost informací k tomu, abych mohl považovat svůj názor za svůj vlastní a ne za názor někoho jiného.

Snad tomu osud nějak napomohl, že jsem byl odvelen na vojenské letiště nedaleko západní hranice. Režim byl přísný, ale ne nesmyslný, protože, jak nám bylo neustále zdůrazňováno, každou chvíli můžeme očekávat nepřítele. Stál jsem na letištní ploše s vysílačkou a za ohlušujícího řevu vzlétavších Migů jsem pozoroval naprosto tichou, a jak se zdálo i nezúčastněnou oblohu plnou hvězd. Mou vadou na kráse bylo, že jsem si zavčas nevyfasoval ochranné pomůcky, tedy tlumítka do uší, pročež jsem si neustále ucpával uši ručně a v řídící věži to vždy považovali za signál pro start nového stroje. Klid nastal, až na ploše nezbyl jediný Mig a já se mohl pohodlně natáhnout mezi hangáry.

V té době jsem měl v družstvu jednoho vojáka, který se tak trochu lišil od ostatních spolubojovníků. Jmenoval se Pavel a vůbec nemluvil sprostě. To byla totiž na vojně nutnost, a kdo nemluvil sprostě snad nebyl ani považován za chlapa. Jenomže jemu dokonce vadilo i šikanování mladých vojínů, což také patřilo k vojenskému folklóru a bez čehož by mladí pravděpodobně odmítali uklízet záchodky. Před večerkou pak chodil pozorovat hvězdy, za což si u velitele roty vysloužil přezdívku "hvězdář"a já vlastně ani nevěděl, zda je to všechno kolem něho normální nebo ne. Za normální se totiž zpravidla považuje to, co dělá většina, a tak mi to vrtalo hlavou.

Jednou, několik z nás dostalo vycházku za dobré výkony při nočním poplachu. Byla to totiž nečekaná akce a vyhrál kdo jiný, než Pavel. Ještě mnohem dříve, než našemu veliteli roty stačil dojít dech, potřebný k rozkmitání kuličky v zelené armádní píšťalce, tedy ještě předtím, zelený muž byl již nastoupen před budovou a připraven k boji. My, co jsme byli zjevně pomalejší a jen ztěží jsme se vešli do několika-vteřinového limitu, my, kterým nepomohlo ani nacpání maskáčů rovnou na zářivě žlutá pyjama, jsme začali Pavla podezírat, že se přemisťuje v prostoru a čase. Ještě že si velitel roty, zvaný Motýl (to pro své časté hbité pohyby rameny) nevšiml, že Pavel vůbec nemá polní, natož pak plnou polní, dokonce ani samopal, aby mohl v eventuálním boji vyřadit nepřítele, a že je vůbec tak nějak nalehko. Bylo jasné, že v případném boji by ho bylo možno použít jen buď jako parlamentáře ( což se při kvalitě všelidové armády určitě mohlo hodit) nebo jako živý štít, neboť bylo téměř jisté, že by nepřítele svým dobrosrdečným úsměvem odzbrojil. Všechno však začalo tehdy, když mi na vycházce náhle zmizel ve dveřích kostela.

Proč si myslíš, že existuje bůh, vždyť evoluční teorie s ním nepočítá?

Zkoumáním živých i neživých organismů a matematickými propočty bylo objeveno množství tzv. přírodních zákonů, podle kterých se tyto organismy chovají. Žádná molekula si nemůže dělat, co chce. Fyzikální zákony mají povahu jakéhosi programu, podle kterého pak molekuly tvoří vyšší celky a podle kterého se odehrávají různá stádia života. A právě zde je první záhada. Pokud zde máme program a zákon, kde je programátor a zákonodárce? U evoluční teorie se příliš hlasitě nezdůrazňuje, že slovo teorie ještě neznamená skutečnost, a že pravděpodobnost vzniku světa náhodou je stejná, jako vytisknout cizojazyčný slovník výbuchem v tiskárně.

No a jaký by podle tebe měl být ten tvůj bůh?

O Bohu se píše v bibli. Jsou zde sepsány jak dějinné události, tak i představy o Bohu a zkušenosti tisíců generací. Bůh je všudypřítomný, všemohoucí a spravedlivý. Bůh je láska.

Já znám ale lásku trochu jinak.

No jistě. Lidi dnes lásku zaměňují se sexuálním pudem a zamilovaností. Pro skutečnou lásku je tohle žalostně málo, a tak není divu, že se mnozí cítí být podvedeni a skláni láskou, která vlastně ani láskou nemohla být. O lásce se píše v bibli trochu jinak.

Když je bůh spravedlivý, jak to že je na světě tolik teroru?

Bůh není policista, který chytá za ruku vrahy. V bibli se píše, že dává lidem svobodu k tomu, aby se rozhodli, zda chtějí jít cestou dobra či zla. I přesto jsou však zaznamenány události připisované jeho zásahu, například přechod Izraelitů přes Rudé moře.

Kdyby byl bůh, nebudou přeci trpět nevinní lidé?

Bůh není původcem zla a dobře ví, co je utrpení. Zla se dopouští lidé, kteří nevěří v universální dobro, a kteří za dobro považují svůj osobní prospěch bez ohledu na druhé. V bibli se hovoří o tom, že každý člověk bude pro své jednání po zásluze "odměněn".

Jak vnímáš problémy dnešního světa?

Dnešní svět je zmítán nesčetnými krizemi. Zločinnost narůstá rychleji, než populace sama, mravní zásady jsou zesměšňovány a spojovány se starým železem, lidé nejsou schopni spolu žít v rodinách, nálady, vášně a pozlátková krása jsou upřednostňovány nad zodpovědností za druhé a vnitřní krásou, emancipace žen zpochybňuje jedinečnou úlohu žen jako matek, které se mají věnovat svým dětem, děti i mládež je ve svém dospívání vydána na pospas nezodpovědnému zábavnímu průmyslu, který šíří kulturu násilí nemorálnosti a smrti, zákony jsou obcházeny, což způsobuje nezměrné ekonomické ztráty, moderní technologie daleko předstihují schopnost člověka posoudit její zničující následky, přírodní rovnováha je zjevně narušena nepřirozenými zásahy do ekosystému, na jedné straně světa se plní bankovní účty z pochybných obchodů a jinde se umírá hladem, morálka je neustále posouvána do polohy nepotřebnosti, neboť "brání v rozletu" a je přeci moderní se odvázat, lidé mají k sobě stále větší nedůvěru a každý, kdo se snaží být jiný, lidský a zadarmo vstřícný je podezřelý. Přesto se mnozí stále přesvědčují o tom, že doba, kterou prožíváme, je ta nejlepší za celou existenci lidstva, a že není třeba se znepokojovat, jinými slovy dělat něco pro odvrácení katastrof. Kdo však není slepý a hluchý,vidí a slyší.

Co děláš ty pro nápravu, a jak se vůbec krom modlení projevuje tvé náboženství?

Každá víra je v jistém slova smyslu náboženství. Někdo věří v mamon, někdo sex, někdo ve svůj auťák, někdo jen sám v sebe a opevňuje se v domě, jak uprostřed války.
Nejsem svatý, ale snažím se neškodit a pomáhat.
V jednom přikázání je, že máme mít v lásce bližního, a tak se snažím být příjemný i na lidi, kteří nejsou příjemní na mě. Někdy se mi to ale nedaří. Skvělí lidé mi nepřipadají podezřelí, naopak je vyhledávám a pak jde všechno snadněji.
Protože se v bibli píše o skutečné lásce, dávám si pozor, abych nenaletěl u své dívky pouze na vzhled a počítal s ovlivňováním pudy, které by neměly rozhodovat za mě (pudům je totiž jedno, zda se o dítě má kdo postarat nebo ne). Když se dva lidé berou v kostele, kněz cituje z bible "co Bůh spojil, člověk nerozlučuj". Když se totiž dva berou skutečně z lásky, pak nepotřebují rozvod a já ho ani nechci potřebovat. I když se to neříká moc nahlas, křesťanská manželství mají doživotní trvání. Všechny problémy se vztahy se řeší jinak a navíc na to ti dva nejsou nikdy sami.

Protože věřím, že Bůh stvořil svět pro krásu a radost, kterou prožíval, snažím se mít úctu k přírodě, neničit a nedevastovat. Její nádhera mě přivádí v úžas.
Protože Bůh je dokonalá láska, pak neexistuje krásnější setkání, než právě s ním.
Cítím, že ať už udělám cokoli nebo ať už se stane cokoli mě nebo mým blízkým, nikdy nemohu být sám, když myslím na nejkrásnější bytost vesmíru. Dá se s ním mluvit v modlitbě, ale to je mnohým, kteří vidí náboženství z rychlíku k smíchu.
Když domluvil, najednou jsem se už neměl na co ptát, a i když bych si to nepřiznal, trochu jsem mu záviděl. Vraceli jsme se z vycházky a nad námi zářil nekonečný vesmír. Vraceli jsme se a mě se nechtělo věřit, že jsme oba pouhým omylem chemických interakcí.

j.h.