Možná, že i vy jste viděli britský dokument o životě M. Jacksona odvysílaný Českou televizí. Již při jeho uvedení televizní hlasatelka slibuje šokující fakta ze zákulisí života hvězdy světového popu a co víc, záběry, ke kterým zpěvák nedal souhlas. To, co však bylo pro mě šokující, nebyla ani tak fakta ze života nadaného muzikanta, jako opětovné zjištění, kam až postoupila degenerace lidské společnosti. Pokud budete projevovat lásku vůči druhým lidem, pak budete nadmíru podezřelí. Tak daleko to dopracovala naše civilizace plná "demokratických hodnot".
Michael si žije svůj svět. Jeho prací, zábavou i koníčkem je hudba a tanec. Na svém pozemku nedaleko Los Angeles si vybudoval svou vlastní zem plnou různých atrakcí. Nechybí tu vláček, zoologická zahrada ani zmrzlinář. Michaelovo dětství nebylo z těch šťastných. Po objevení jeho talentu se jeho otec soustředil na jediné. Vydělat na něm a na svých ostatních dětech hodně peněz. Založila se kapela. Zkoušky a nácviky tance se odehrávaly s řemenem v ruce. "Při jakémkoli nepovedeném kroku mě otec zbil jako psa", říká Jackson. I jeho matka se bála, že jednu ze zkoušek také nemusí přežít. Mohli byste si myslet, že jste v koncentráku za druhé světové války. Jste však v šedesátých letech v USA.
Špatného muzikanta hned poznáte. Není citlivý. Čím jste citlivější, tím jste vnímavější k hudební můze, bez níž není dobré hudby. Hudba se nedá nastudovat, musí se cítit a kdo nemá dost citu a chce být muzikant, pak jeho zvuky jsou agresivní a místo zpěvu řve. Jsou styly "hudby", které takový projev ztělesňují a bohužel, jsou populární mezi dospívajícími lidmi. Stejně jako dospívání, tak i zájem o takovou muziku je vývojovou záležitostí a komu se nakonec podaří dospět, zájem o agresi opadá. Michaelův otec naštěstí mnoho nepřispěl k hrubosti svého syna, který se nepotatil. Někdo, kdo pozná bezbrannost dětství snadno pochopí cenu lidské lásky, zvláště pak k dětem. A to je Jacksonův případ. Má děti rád. Ale pozor, nejme mezi Eskymáky. Žijeme v tak zvané civilizované společnosti, kde slovo láska znamená něco docela jiného.
K rysům Michaelova dětství také patří výsměch k jeho vizáži. Jeho otec-neotec mu připomíná, že má "příšernej" nos a pleť jako ropucha. V USA je toto opravdový problém. Plastické operace jsou celonárodně rozšířeným folklórem a kdo si nedá předělat alespoň ten nos, má malé šance na úspěch v Los Angeles. Britského reportéra zajímá, kolik vlastně plastických operací Michael podstoupil, a i když vidí, že mu to není příjemné, dál ho tím trápí. Jako by nebylo jedno, zda má jednu nebo pět operací, banálních záležitostí pro americké chirurgy.
Stojí za zmínku, že Michael dal důvěru k natočení snímku britské televizní společnosti před americkou. Britové mají pověst větší serióznosti, ohleduplnosti a objektivnosti. Pokud jste viděli dokument, máte na to svůj názor, avšak Jackson se asi zklamal. Ze svého hotelu při pobytu v Berlíně vystrčil své nemluvně přes balkón na odiv nadšených fanynek a ani netušil, jaké sousto nabídl novinářům. Inu já bych si to netroufl, ale já nejsem Jackson. V dokumentu se však hodně nadřel, aby vysvětlil, že jsou jiné způsoby, jak se někteří zbavují mimin. Sám pak dodává:"Kdyby ze světa zmizeli děti, nebylo by tu nic pro co by stálo za to žít. Byl by to můj konec." Michael však zapomněl, že děti se v konzumní společnosti zrovna nenosí. Kariéra, sláva, byznys, senzace, zábava, rychlý zisk bez námahy - to jsou dnešní atributy. Tomu každý rozumí. Na děti dnes není čas, vychová si je komerční zábavní průmysl, nedostávají cit, bezpečí, lásku. Rodiče se netají, že své děti vychovávají záměrně agresivně, to aby obstály v konkurenci. Zkrátka hyenky mají zelenou. Další z hodnot materialistické civilizace. Na školním výletě se mě jedna žačka šesté třídy zeptala:
"Pane učiteli, jste pedagog?"
"Snažím se být dobrým učitelem."
"Víte, jaký je rozdíl mezi pedagogem a pedofilem?…….Pedofil má děti rád."
No comment.
Jak dokument o Michaelovi pokračuje, jedna z nejpřitažlivějších otázek se týká právě jeho vztahu k dětem. Jackson má své vlastní děti a mnoho jiných do jeho Neverlandu má dveře otevřené. Jeho největší kamarádi někdy zůstanou, považte, i přes noc. Novináři oka nezamhouří. Rodiče to dovolili, ale na Michaela padá podezření. A jak jinak, objevuje se obvinění, že Michael zneužil třináctiletého chlapce. Jackson vysvětluje:"Nechtěl jsem absolvovat soud, ani nekonečnou honbu s reportéry bulvárů, tak jsem jim raději zaplatil mimosoudní odškodnění ať mají, co chtějí a nechají mě na pokoji." I tak se v Americe dají vydělat slušné peníze. To, že jeho děti nosí před novináři masky a mají soukromou školu vysvětluje takto: "Nechci, aby byly jako štvaná zvěř." Každý, kdo se pohybuje ve sférách zájmu médií takovou zvěří skutečně je. Lezou vám do soukromí, pasou po aférách a když se nic neděje, sami něco vyrobí. I falešné obvinění splní svůj účel. Lidi si to totiž koupí a o to jde. Jedním z největší úlovků bulvárních lovců byla anglická princezna Diana. Jak skončil hon, dobře víte. A tak masky Michaelových dětí nejsou nepochopitelné. Reportérovi televizního dokumentu však nedá spát Jacksonův vztah k dětem a bombarduje ho postelovými otázkami. Představte si, že jste Jackson a někdo vám naznačuje, že jste pedofil, neboť máte rád děti.
Nebojte se, nechci nabízet zaručenou pravdu, neboť nemám Boží vědění. Chci však poukázat na to, kam to dopracovává společnost, ve které slovo Bůh mnoho neznamená. Jestliže se spíše velbloud protáhne uchem jehly, než by se bohatý dostal do Božího království, jak by se to pak mohlo povést konzumní společnosti. Michael je taky bohatý, ale jeho hudba alespoň není oplzlá jako u jiných dnešních hvězd a možná, že to bude právě láska k dětem, která mu to ucho jehly do Božího království dostatečně rozšíří. A co ty, já a jiní, které známe? Máme si dát pozor na lásku, pokoru, pomocnou ruku, pochopení či nocležníky? Mohu vám zaručit - budeme podezřelí, protože ti, co neumí už rozlišit rozdíl mezi láskou a sexem, spánkem a erotikou, Bohem a mamonem nemohou v nás nevidět nikoho jiného než sami sebe.
Nemusíme chodit do Ameriky. V materiálech pro výuku občanské výchovy na základních školách schválených naším Ministerstvem školství mimo jiné naleznete varování před lidmi, kteří o vás nebývale jeví zájem, jsou na vás příjemní, ochotní, nápomocní, usměvaví a laskaví. Takto přesně je popsán charakter členů náboženských sekt (kteří by nás mohli dovést až k hromadné sebevraždě). Nebuďte překvapeni, když otevřete učebnici, ve které naleznete nadpis NÁBOŽENSTVÍ A SEKTY neboť to vychází z naší domácí tradice, že se křesťanství a sekty ocitají v jednom pytli. Nedivte se dětem, kterým budou výše uvedené pilíře křesťanství nanejvýš podezřelé a tudíž následování nehodné. Až tam jsme to dopracovali.
Michael Jackson má své starosti s novináři a my mu je nemusíme závidět. I když prohlásil, že chce žít na zemi věčně, domnívám se, že stejně bude nakonec rád, tak jako já, že to není možné. Přeci jen bude lépe, jednou opustit svět řízený amatéry a nechat běh věčného života raději v rukou Profesionála.
